Každý dokumentuje život svého dítěte fotografií nebo videem. S oblibou si pak fotky a filmy prohlíží. Podělte se s dětmi o zážitky z jejich dětství. Pomozte dítěti udržet a vytvořit si vzpomínky na toto období. Popisujte mu, při jaké příležitosti se fotilo, jaká tam byla nálada, vůně, hudba. Sdílejte radost ze svých vzpomínek a zážitků.
Pomůžete dítěti trénovat svou paměť a zároveň ho náramně pobavíte.
Kolikrát dokážete přečíst leporelo o tom, Jak se Fík narodil, aniž byste si pomysleli, že se zblázníte? Záleží na věku. Když je Vám přes pět let, více než pětkrát to nebude. Když je Vám ale méně než pět let a především, když Vám ještě nejsou ani tři roky, pak asi horní hranici počtu opakování nemáte. A nebo se to alespoň tak zdá rodičům.
Opakovat pohádku můžete i patnáctkrát a “chraň Vás pánbůh”, abyste vynechali slovo. Děti mezi prvním a třetím rokem života jsou naprogramování zlepšovat svou dlouhodobou paměť, at tak si vlastně od opakování přirozeně nemůžou pomoci. Snažte se je pochopit a udržte svůj entuziasmus po celu dobu čtení :-)
Všimněte si jak rychle si zvyknete Vy i vaše dítě na určité způsoby, jak spolu procházíte denními aktivitami. V postýlce leží hlavičkou u zdi, jídelní židlička je u stolu vpravo apod. Pro Vás i pro dítě jsou tyto drobnosti důležitými momenty, kdy oba víte co očekávat. Proč ne, nicméně neuškodí, pokud čas od času uděláte změnu. Např. položíte dítě do postýlky hlavičkou od zdi, jídelní židličku postavíte od stolu vlevo apod. Dáváte tak dítěti možnost o změně přemýšlet a dívat se na věci jinak. Prostor a dění kolem něj se mu tak do paměti zapisuje z více úhlů pohledu.*
I když se Vaše novorozeně nemůže aktivně zapojit do denních domácích aktivit, dejte mu šanci vše pozorovat. Dejte jeho “lehačku” (sedačka, která lze nastavit do polohy vleže) tak, aby na Vás vidělo. Když obědváte, když si hrajete se starším sourozencem, když se myjete. Vemte ho na nákup, do galerie i na přednášku (samozřejmě, pokud okolnosti dovolí). I když zatím neuslyšíte žádný komentář, je jasné, že Vaše dítě vše sleduje a “nasává” nové vjemy jako houba.
Vše co Vaše dítě prožije, formuje to, jak se v budoucnu k řešení životních situací postaví. Dejte mu příležitost uslyšet zpěv ptáků, ucítit vůni moře a levandulí, uslyšet zvuk deště. Čím více positivních zkušeností bude mít, tím lépe se v budoucnu s životem “popere”.*
Jednoduché tleskání a jeho růné sekvence můžete dvouletému dítěti ztížit. Zapojte kromě rukou i nohy a pohyby křížem. Můžete vyzkoušet dvakrát tlesknout, dvakrát se plácnout do stehen a nakonec tlesknout i o ruce Vašeho dítěte. Variant je mnoho a zapojit můžete i starší sourozence. *
Házení věcí na zem je oblíbená hra každého dítěte. Více než by ale zkoušeli trpělivost maminek, je pro ně daleko důležitejší co u toho objevují. Rychlost pádu, zvuk dopadu, vzdálenost doletu…. opakují to nekonečně mnohokrát a nemůžou si pomoct.
Pomože Vy jim a nabídněte předměty, které mohou takto bezpečně prozkoumávat. Nechte jim např. i rozpatlat želé, rozmáčknout křupinky apod.
Využijte oblíbenou loutku a v různých sekvencích ji dítěti ukazujte. Vykoukněte s ní vlevo, vpravo, zpod stolu, schovejte ji za zády apod. Akci opakujte a všímejte si, jak dítě začíná předvídat, kde se loutka objeví. Jednoduché sekvence pomalu dělejte složitějšími.*
Místo loutky můžete zapojit tatínka nebo prarodiče :-)
Ve věku dvou let lze začít napodobovat i vícečetné pohyby těla. Např. můžete kroutit hlavou a u toho zavírat a otevírat pusu. Dejte ale také šanci Vašemu dítěti a nechte, aby vedlo v napodobování ono Vás.*
Napodobování pohybu zvířat Vás také na dlouhou dobu zabaví.
Hra na napodobování. Se slovy “Simon says” (Sinom říká) zatleskej, Vaše dítě zatleská. Pokud ale řeknete jen např.: “Dotkni se bříška”, pak by Vaše dítě nemělo udělat nic. Pokud se splete a bříška se dotkne, pak jste ho/ji nachytali.
Podstatou hry je, aby Vaše dítě dělalo jen to, co řekne Simon.
Nechte děti napodobovat Vaše výrazy v tváři. Dejte jim dostatečně dlouhou dobu, aby mohly informaci zpracovat a napodobit Vás. Buďte trpělivý a dostatečně blízko. Pro nově narozené nejlépe ve vzdálenosti 20-30 cm. Vyplazujte na něj/ji jazyk, otevírejte naplno pusu apod.
Napodobujte i Vy své dítě. Využijte i ramena, ruce, celé paže, prsty apod.