en cz

Šikula, pako, velký kluk nebo nemehlo? aneb Nálepka s příchutí.

2 roky, 3 roky, 1 rok, Fejetony, 4 roky, komunikace, 5 let, řeč, rodiče, Respektovat a být respektován, máma, táta, dcera, zpětná vazba, Pavel Kopřiva, Taťjána Kopřivová, syn, nakupování, hodnocení, nemehlo, nálepkování, velký kluk, šikulka, princezna, supermarket, hodná holka, nemožný, šikula, Vychováváme děti a rosteme s nimi, láhev okurek, hodný kluk, ocnění, pako, nálepka

„Ty jsi ale šikula! To už mi hodně pomáháš!“ Takové běžné pochválení dítěte, kterému se něco daří. Tentokrát patřilo asi pětiletému klukovi, který v supermarketu pomáhal tátovi nosit zboží do košíku. No prostě idylka. Až do chvíle, kdy šikula upustil láhev s okurkami. Rázem byl tím nejnemožnějším dítětem na světě. „Ty pako, cos to zase udělal! Uhni a nepřekážej! Takovej velkej kluk a takový nemehlo!“ Ten kluk tam stál a v jeho tváři bylo vidět neštěstí z rozbité sklenice okurek a strach ze ztráty tátovy přízně. Jeho radost z nakupování byla pryč.

To vše se odehrálo asi v 90 vteřinách. Za minutu a půl se tedy dle slov táty mrňous čtyřikrát převtělil. A jen jednou byl někým, kdo stojí za to, aby ho měl táta rád. Ani jedna ze čtyř „nálepek“ ve skutečnosti nevypovídala o tom, jaký jeho syn skutečně je. A už vůbec ne o tom, jak lze takovou nepříjemnou situaci řešit.

Možná by tomu nešťastnému klukovi příště stačilo říct: „To je teda smůla. Taky jsem se lekl. Teď to chce rychle zavolat obsluhu a požádat o úklid.“ Tím by se mohl naučit, jak takovou situaci příště zvládnout. To, že mu sklenice upadla, mu samo o sobě na sebevědomí také nepřidalo, takže by mohlo následovat: „Sklenici s okurkami držíme zespodu, jinak prokluzuje. Můžeš přinést novou?“.

Taťka by se tím vyhnul laciným frázím, které z jedné skutečnosti dělají vlastnosti dětské osobnosti. Ty v tomto případě nebyly vůbec lichotivé a s dítětem se pak mohou táhnout celý život.
—————————

NÁLEPKKOVÁNÍ, POCHVALY, ODMĚNY. Výběr z mého pohledu důležitých myšlenek knihy Respektovat a být respektován, odměny strana 155, pochvaly strana 168.

  • Nálepka je neoprávněné zobecnění, které z jedné skutečnosti dělá něco trvalého.

  • Nálepka bývá i laciná fráze, přehánění, kdy obě strany vědí, že není reálné. Např. nádherně namalovaný obrázek, velký silák, roztomilá princezna,…

  • Nálepka např. „Šikula“ = pochvala = odměna. Nálepka jako pochvala vytváří očekávání autority a zavazuje, svazuje, vytváří nepřiměřené sebevědomí dítěte.

  • „Chválící hovoří o své spokojenosti. Jakoby tím sděloval, že jeho spokojenost je v té situaci to hlavní. „Tos mi udělala radost, žes to tak rychle vypočítala. O přání a potřeby adresáta nálepky zde vlastně ani moc nejde.“

  • „Děti se pak snaží dělat věci tak, aby se zavděčili autoritě. Ne proto, že danou věc umět je důležité, zábavné, zdravé,… Vnitřní motivace je odměnou ničena.“

  • „Pochvala/odměna se stává cílem samotným. Bez ohledu na význam aktivity. „

  • Na autoritě, která chválí resp. nálepkuje/odměňuje může vzniknout závislost. Pokud externí motivace autoritou chybí, hledáme si pak autoritu jinou a stáváme se manipulovatelní.

Co na místo pochval, nálepek a odměn? OCENĚNÍ, ZPĚTNÁ REAKCE A POVZBUZENÍ. Viz fejeton: „Není kolo jako kolo“.

Komentáře

Máme zájem o Vaše zkušenosti, strasti i slasti.
I my stále hledáme ten nejvhodnější způsob, jak na to.
Napište nám!