en cz

Není kolo jako kolo aneb Popisujme, co vidíme, nehodnoťme a nechvalme!

2 roky, Fejetony, zpětná vazba, pochvala, hodnocení, kreslení, obrázek

Kryštofovi byly asi dva roky. Přišel mi ukázat právě nakreslený obrázek, na kterém byly dvě různě velká kola a nějaká křivka. Bylo to auto. Chtěla jsem Kryštofa podpořit, pochválit mu obrázek a řekla jsem mu: „To je pěkné auto, jsi šikovný.“ Nestačila jsem se na něj ani usmát a přišla reakce, kterou jsem nečekala. Kryštof se na mě rozzlobil a křičel, že to vůbec není pěkný auto, že se mu to nepovedlo, že to neumí a dodal proč. „Protože ty kola nejsou stejný!“.

V tu chvíli jsem si uvědomila, že si dokáže sám zhodnotit, zda je obrázek pěkný nebo ne, zda nákres odpovídá realitě nebo ne, a zda už to dokáže nakreslit sám nebo ne.

Na nic jsem nečekala a vzala jsem úprkem kapitolu knihy Respektovat a být respektován o rizicích pochval a odměn a co místo nich. Poučena chytrou knihou jsem se Kryštofovi chystala dát místo dobře míněné lživé pochvaly zpětnou vazbu. Připravila jsem si dopředu několik vět a čekala na příležitost, jak hladové zvíře na kořist. Výsledek byl vítězný tah královnou.

Příležitost na sebe nenechala dlouho čekat. Podívala jsem se na stavbu z lega a vysoukala jsem ze sebe: „Přinesl jsi mi ukázat stavbu z lega. Vidím, že jsi použil hlavně modré a červené kostky a navrch připevnil červenou desku“. Kryštof se spokojeně zatetelil a odběhl. Oddychla jsem si. Pak se přiběhl pochlubit ještě několikrát. Vždy se stavbou o nějakou tu kostičku větší a s nadšením, že jsem zaznamenala, jak se stavba změnila. Nakonec mi ještě z vlastní iniciativy řekl pár informací o vlastnostech a využití konstrukce.

Připadala jsem si dost nejistě a s „novým“ slovníkem i nemotorně, ale měla jsem pocit, jako bych podruhé odmaturovala. Postupem času se můj nový slovník „uhladil“ a moje reakce se staly přirozenější …



Co na místo pochval, nálepek a odměn? OCENĚNÍ a ZPĚTNÁ REAKCE. Výběr z mého pohledu důležitých myšlenek knihy Respektovat a být respektován (R+R) a knihy Vychováváme děti a rosteme s nimi.

  • Je dobré, naučit děti sebehodnocení. Poskytovat jim ocenění a zpětnou vazbu, všímat si toho co je pozitivní a popsat to. Např. „Vidím, že jsi už obutý. Pravá i levá bota jsou správně a bačkůrky jsou taky uklizené.“ R+R Strana 172-175, R+R.

  • „Zpětná vazba se zaměřuje na činnost nebo chování. Nehodnotí však osoby – jejich kvality či zápory, jejich trvalé vlastnosti!“ R+R.

  • „Děti, které se naučí sebehodnocení, budou spokojené a hrdé, když udělají něco dobře sami. Dobrý výsledek, jim bude stačit, nebudou potřebovat obdiv ostatních.“ R+R.

  • Takové děti pak spoléhají daleko více na svůj úsudek a nestávají se závislé na okolí (jiné autoritě), jsou méně manipulovatelné. Více důvěřují svým vlastním pocitům a úsudku. Jsou spokojenější a žijí svůj vlastní život. Ne život, který od nich okolí očekává.

  • „Nehodnoťte dítě (nebo druhé) v jeho přítomnosti ani chválou, ani kritikou. Potřeba se Vám zavděčit a žít podle vašich představ je pro děti velkým zdrojem úzkosti.“ Strana 157 Vychováváme děti a rosteme s nimi, Naomi Aldort

Komentáře

Máme zájem o Vaše zkušenosti, strasti i slasti.
I my stále hledáme ten nejvhodnější způsob, jak na to.
Napište nám!