en cz

Nekřič! Neběhej! A nic neber! aneb Ztracena v překladu.

2 roky, 3 roky, Fejetony, 4 roky, 5 let, děti, rodiče, Respektovat a být respektován, rodina, být užitečný, nakupování, zmatený, abstraktní myšlení, negativní vymezení, příkazy, sdělovat co je správné, co se očekává, zákazy, sdělení, růžový slon, nemyslet

Jsem děsně neslušná. Poslouchám cizí rozhovory a ještě to publikuji. Jenže nedá mi to.

Po parkovišti supermarketu veze taťka vozík a za ním cupitá asi sedmiletá dcerka. Těšně před vstupem vybaví „princeznu“ instrukcemi, jak se uvnitř chovat resp. nechovat. Nekřič! „Neběhej! A neber nic do ruky!“ Zaujalo mě to a chvíli jsem přemýšlela, co vlastně ta holka může uvnitř dělat. Chvíli mi trvalo, než jsem si to přeložila a došlo mi, že může jít pomalu vedle košíku a má mlčet. Nejsem si jista, zda si to přeložila ona. Chce to totiž už relativně rozvinuté abstraktní myšlení a chvíli to trvá.

Pokud by si to ovšem přeložila, asi by si řekla: „Tak to při tom nakupování moc užitečná nejsem.“

Kdyby jí taťka řekl: „V krámě chodíme pomalu a mluvíme tiše.“ Věděla by jasně a hned, co dělat. Do ruky by mimochodem mohla brát to, co měli napsáno od maminky na seznamu a dávat to do košíku. Mohla by si pak říkat: „Jsem tu a pomáhám. Jsem užitečná a mám radost, protože dělám něco skutečného.“ A taťka by mohl být v klidu…


Autoři knihy Respektovat a být respektován to označují jako jednu ze zásad dobré komunikace: „Sdělovat co dělat, co je správné, co se očekává.“ Např. „Tady je třeba jít pomalu. Můžeš házet písek do kyblíčku nebo do toho rohu.“ Vyhýbat se tedy zákazům jako: „Neběhej tady. Neházej tím pískem!“

Komentáře

  • Zdeněk Míkovec

    —26. 04. 09:21

    Smazat

    OBECNĚ myslím platí, že jakoukoliv množinu činností lze vymezit pozitivně nebo negativně anebo kombinací obou metod. Tzn., že např. vyjmenujeme ty činnosti, které do množiny činností patří, nebo které do ní nepatří. Ta první metoda přímo vybízí k činnosti a k rozvoji aktivity. A ta druhá naopak v podtextu říká, "nedělej raději nic, tak nic nezkazíš".
    Naštěstí děti se jen tak „nedají“ a obvykle přežijí výchovu svých rodičů.

Máme zájem o Vaše zkušenosti, strasti i slasti.
I my stále hledáme ten nejvhodnější způsob, jak na to.
Napište nám!