21 Oko bere! aneb Věnujme pozornost tomu, co je pozitivní a vyjádřeme to.

Konečně se Kryštof dočkal. Natankovali jsme 20 litrů u benzínky a mohli si za zvýhodněnou cenu koupit lego autíčka Ferrari. Kryštof se netrpělivě kroutil v autosedačce a už si představoval, jak si ho doma sestavuje.

Zrovna nás přišla navštívit tetička z Tramtárie, a tak si dala kafíčko. Doma to vonělo po čerstvé kávě, hrál New Orleans jazz a teta tiše přihlížela, jak Kryštof soustředěně u stolu sestavuje lego. Najednou se Kryštof zasekl a nevěděl jak dál. Zbýval mu už jen poslední krok, aby své první Ferrari v životě dokončil. Něco mu ale nevycházelo. Nastala dlouhá vteřina ticha.

Sledovala jsem po očku tetičku a trochu jsem se bála, že Kryštofovi lego vezme z ruky a ozve se: „Ukaž! Podívám se na to. Á tady si udělal chybu. Podívej!“ A pohoda by byla ta tam. Vím, že by tím uspokojila svou touhu a nadšení, hledat, kde nastala chyba, a Kryštofovi by asi pomohla lego dostavět. Jenže by se mohlo stát, že Kryštof její aktivitu pochopí: „Dělám při skládání lega chyby. Neumím to, nezvládnu to sám dokončit.“ A jeho nadšení ze skládání by mohlo značně utrpět. Příště by nemusel mít chuť se do toho ani pustit, protože jeho křehká dětská sebedůvěra by na to už nestačila.

Jenže katastrofický scénář se nekonal. New Orleans jazz hrál dál a já místo toho uslyšela: „Podívej, postup má 21 kroků, a ty jsi 20 kroků udělal správně! Strávil si u toho už hodně času, a to vyžaduje trpělivost. Můžeme projít postup ještě jednou spolu.“ Nabídla a odmlčela se. Kryštof se na ni zkoumavě podíval a téměř neznatelně pokýval hlavou. Pak spolu krok po kroku postup prošli a opravili, co bylo potřeba. Kryštof si tak s mírnou asistencí tety uvědomil sám, kde chybu udělal a měl z dokončení modelu jiskřivou radost. Nakonec s nadšením dodal: „Ještě k tomu zkusím postavit autoservis.“ A rozběhl se do pokojíčku pro krabici s legem.

*.Sebedůvěru dětí a jejich samostatnost doporučují autoři knihy Respektovat a být respektován podpořit tím, že si budeme všímat toho, co je pozitivní a vyjádříme to. Konkrétně na straně 172 se dozvíte více o zpětné vazbě, ocenění a povzbuzení. Všechny tyto „nástroje“ komunikace považují autoři za efektivnější než pochvaly a odměny.

Více o **odměnách a pochvalách ve fejetonech: Šikula, pako, velký kluk nebo nemehlo?, „Není kolo jako kolo.“, „Cukřík prosím! aneb hořká závislost“

Inspirováno skutečnou událostí